Prvé fejky kaziet - kuriózny príbeh (Walkman Archive)
Re: Prvé fejky kaziet - kuriózny príbeh (Walkman Archive)
no veď práve, možné je všetko aj to že ozaj vyrábali niečo také odlišné od ich zvyklostí
- EZ647
- čestný člen - zakladateľ
- Príspevky: 10174
- Dátum registrácie: Streda, 12. Septembra 2018, 11:26
- Kontaktovať používateľa:
Re: Prvé fejky kaziet - kuriózny príbeh (Walkman Archive)
to mi pripomína túto kazetu keď som ju prvýkrát videl, tak som si to porovnával s webmi a vedel som že to nebude asi pravá, ale nejaký fejk
ale keď som to rozbalil, som sa smial ešte polhodinu, a predstavil si tam Japonca s mečom ako kričí Sakura!
https://ez647.sk/cc/international_panas ... jk_ln.html
ale keď som to rozbalil, som sa smial ešte polhodinu, a predstavil si tam Japonca s mečom ako kričí Sakura!
https://ez647.sk/cc/international_panas ... jk_ln.html
Re: Prvé fejky kaziet - kuriózny príbeh (Walkman Archive)
Vyhráva súťaž o najkrivšiu nálepku.
Aj Nstarova AGFA CRX bledne závisťou.
No ale mňa vytočí aj fólia nakrivo.
Aj Nstarova AGFA CRX bledne závisťou.
No ale mňa vytočí aj fólia nakrivo.
Re: Prvé fejky kaziet - kuriózny príbeh (Walkman Archive)
Já bych se vrátil k tomu původnímu článku-> jeho interpretaci:
1) takhle rovná kmitočtová charakteristika se nasnímá při - 20 db -> dynamika je tedy 52 db což je rozhodně použitelné
2) kmitočtová charakteristika u kazety
Požadavek na reprodukci 18 kHz -> při 4,75 cms-1 je vlnová délka( mechanická) pro 18kHz cca 2,6 um (mikrometrů). Aby se to dalo rozumně snímat musí být EFEKTIVNÍ šířka štěrbiny (hlavy) poloviční- tedy 1,3 um. Jinak se budou kladná a záporná půlvlna odčítat. Efektivní šířka je (zjednodušeně) promítnutá do aktivní vrstvy -> takže je vždycky větší než fyzická. Ten 1,3 um je u tříhlavého kazetofonu na hranici realizovatelnosti ( u dvouhlavého je to pitomost - pásek by se takhle úzkou štěrbinou špatně promoduloval ), ale není to stabilně udržitelné-> s opotřebením se bezvadný kontakt s hlavou zhoršuje (a tím se efektivní štěrbina rozšíří ). Zároveň se zhorší i zkreslení dynamickÝch špiček. Pro kvalitu je totiž kontakt aktivní vrstvy pásku s hlavou zcela rozhodující.
3)kazety obvykle používáme k záznamu hudby a hudební signál se od sinusového zásadně liší. Impulzní charakteristika záznamu při takhle nízké posuvné rychlosti je mizerná a bude o to mizernější když záznamovou korekcí vyženeme kmitočtový rozsah na maximum( 18 kHz ). Optimalizací impulzní odezvy dostaneme lepší zvuk ( a asi 12-13 kHz - a to mluvíme o úzké stereostopě ). Proto se ve studiu používalo 38 cms-1 s kmitočtovým rozsahem do 15 - 22 kHz (jak u kterého stroje) . Srovnejte si to s vlnovou délkou záznamu!! A zkuste změřit kmitočtovou charakteristiku na plné záznamové úrovni
0 db.
Takže když to vyhodnotíme, je kontakt hlavy s aktivní vrstvou u fake horší a asi to bude i vidět. Když né prostým okem, tak pod mikroskopem určitě . Nicméně si myslím, že konkrétně tato kazeta-> pokud bude mechanika jen trochu stabilní - bude použitelná.
Pro posouzení vlastností záznamu jsou třeba kompletní charakteristiky ( závislosti na předmagnetizaci ) a né charakteristiky vytržené ze souvislostí.
1) takhle rovná kmitočtová charakteristika se nasnímá při - 20 db -> dynamika je tedy 52 db což je rozhodně použitelné
2) kmitočtová charakteristika u kazety
Požadavek na reprodukci 18 kHz -> při 4,75 cms-1 je vlnová délka( mechanická) pro 18kHz cca 2,6 um (mikrometrů). Aby se to dalo rozumně snímat musí být EFEKTIVNÍ šířka štěrbiny (hlavy) poloviční- tedy 1,3 um. Jinak se budou kladná a záporná půlvlna odčítat. Efektivní šířka je (zjednodušeně) promítnutá do aktivní vrstvy -> takže je vždycky větší než fyzická. Ten 1,3 um je u tříhlavého kazetofonu na hranici realizovatelnosti ( u dvouhlavého je to pitomost - pásek by se takhle úzkou štěrbinou špatně promoduloval ), ale není to stabilně udržitelné-> s opotřebením se bezvadný kontakt s hlavou zhoršuje (a tím se efektivní štěrbina rozšíří ). Zároveň se zhorší i zkreslení dynamickÝch špiček. Pro kvalitu je totiž kontakt aktivní vrstvy pásku s hlavou zcela rozhodující.
3)kazety obvykle používáme k záznamu hudby a hudební signál se od sinusového zásadně liší. Impulzní charakteristika záznamu při takhle nízké posuvné rychlosti je mizerná a bude o to mizernější když záznamovou korekcí vyženeme kmitočtový rozsah na maximum( 18 kHz ). Optimalizací impulzní odezvy dostaneme lepší zvuk ( a asi 12-13 kHz - a to mluvíme o úzké stereostopě ). Proto se ve studiu používalo 38 cms-1 s kmitočtovým rozsahem do 15 - 22 kHz (jak u kterého stroje) . Srovnejte si to s vlnovou délkou záznamu!! A zkuste změřit kmitočtovou charakteristiku na plné záznamové úrovni
0 db.
Takže když to vyhodnotíme, je kontakt hlavy s aktivní vrstvou u fake horší a asi to bude i vidět. Když né prostým okem, tak pod mikroskopem určitě . Nicméně si myslím, že konkrétně tato kazeta-> pokud bude mechanika jen trochu stabilní - bude použitelná.
Pro posouzení vlastností záznamu jsou třeba kompletní charakteristiky ( závislosti na předmagnetizaci ) a né charakteristiky vytržené ze souvislostí.