SilverFox•NSK - nejen o hudbě
Napísané: Piatok, 26. Júla 2019, 14:34
Zdravím všechny, kteří sem zavítali, jen bych vás nerad zklamal obsahem. Nejsem z těch, kteří by o sobě dokázali něco psát do příliš osobních detailů, prostě mi to nejde, a to i přesto, že jsem toho tady o sobě průběžně vyžvanil poměrně dost - ale prostě nějak do hloubky mi to nejde, proto jsem se ani nebyl schopný do teď dokopat k popisu mého autorského profilu na webu Discogs.
Rád bych to zvolil trochu jako diskuzní vlákno ohledně mé hudby a fotek, avšak žádnou jinou vhodnější sekci jsem tu nenašel a do Nezařazených jsem to zase dávat nechtěl, tak doufám že nevadí, že jsem zvolil toto.
Co se týče nafocení mých sbírek, tak určitě netvrdím, že se do toho nikdy nechci pustit, ale určitým důvodem, proč bych to zatím nedělal je to, že to tu mám "maličko chaotické"..
Na okraj, jsem 93' ročník a su z Brna . Ale aby se neřeklo, tak něco málo o sobě napíšu.
Jak většina z vás už ví, tak jsem sběratel všeho možného a nevadí mi ani velmi dramatický stav u některých věcí .
Prakticky už jako malej jsem měl rádio-magič s pár kazetami, které se rozrůstali ze začátku hodně pomalu, postupně se to zvyšovalo, ale dramaticky se sbírka začala rozrůstat až teprve před několika lety. Nedlouho na to, co jsem měl kazeťák, se mi pod ruky dostal i gramec s něco málo přes 50 deskami hlavně s ČS hudbou 60. a 70. let, které jsou z ČS tvorby moje nejoblíbenější - a to hlavně díky kvalitní hudbě a ještě smysluplnými texty. Sbírka gramodesek se však oproti kazetám zvyšovala poměrně líp, tak to na mě působí spíš plynulým než nárazovým nárůstem, když tedy nepočítám občasné balíky čítající kupříkladu 100-250ks desek.
Kromě audiokazet a desek však sbírám i kotoučové pásky, poslední roky se však zaměřuji na ty studiové a hlavně AGFA WOLFEN.
Co se techniky týká, tak asi největší zastoupení mají právě kotoučáky, kterých tu mám celkem dost, bohužel však jen pár kousků je plně použitelných. Gramofony jsem poté míval takové ty destrukční v HiFinách nebo v jedné přenosné variantě z tohoto století, které však vůbec nedoporučuji (proto používám slovo "destrukční"), pak jsem si zprovoznil Tesla HC 58 (rok výroby: 22.6.1989) dokoupením jehly, ale po nějaké době se ztrhla gumička a od té doby ho mám odložený. Naštěstí nedlouho na to se mi podařilo sehnat za poměrně dobrou cenu (asi s letní slevou) gramec Omnitronic DD-5250, který bych neměnil.
Dále krom toho všeho sbírám i filmové pásky, nějaké origo CD, pohlednice, všelijaké žárovky, staré vypínače a zásuvky a mnoho dalších různých malých drobností, tedy pouze za předpokladu, že se mi podaří natrefit alespoň na přiměřenou nabídku.
S videokazetami jsem zatím skončil, protože se mi jich před pár lety podařilo sehnat asi 250 kusů.
No a hrubými odhady jsem aktuálně:
- u audiokazet asi překročil již 1000 ks s výrobou od konce 60. let po tu vyrobenou z loňska (značka FOX)
- nasbíral asi 2500 - 3000 gramodesek od let ±1905 do roku 2019
- nasbíral několik stovek kotoučových pásků s výrobou od 50. let (ne-li dříve) čítajících pár desítek kilometrů atp..
No a kromě sběratelství jsem prakticky závislej na hudbě, svým způsobem je to pro mě droga, sice zdravá a ideální, ale taky poměrně dost leze do peněz .
Hudbu poslouchám od mala. Silně amatérsky jsem začal s úpravami mých oblíbených skladeb ještě před prvním počítačem před 10 lety. Poté co jsem měl PC jsem se na něm začal učit, jak jsem objevil jeden perfektní program, začínal jsem stále silně amatérsky už i s remixama. "Silně amatérsky" proto, že ty svoje první mixy nedokážu nějak ani poslouchat a to jsem dost tolerantní. Postupem času jsem se však zlepšoval natolik, že některé své staré projekty poslouchám do dneška.
Konečně v roce 2014 jsem ale objevil jeden suprový web, kde jsem začal nakupovat materiály díky nimž jsem mohl dělat už vlastní (legální) tvorbu. Opět i zde byly začátky poměrně mizerné, hlavně kvůli nedostatku materiálů, ale ty se mi postupem času rozrůstaly a tak jsem měl větší volnost ve své práci.
Hodně jsem chtěl vydávat vlastní hudbu na deskách, což stále samozřejmě platí, ale jsem rád, že to nevyšlo hned, protože jsem se aspoň dokázal zlepšit.
Jenže potíž je, že výroba vlastních desek je stále poněkud v nedohlednu, tak jsem se před pár lety rozhodl, že prostě nějakou svoji tvorbu budu šířit veřejně a zdarma. I přes odpor k vydávání mé hudby na sterilních CD discích jsem musel přistoupit na kompromis, to protože nebyla jiná možnost jak šířit svoji hudbu bez dalších nákladů - vydávám ji tedy digitálně, bez nosičů což je dnes bohužel módou, ale krom komprimovaného MP3 zvuku jsem zvolil i bezztrátový WAV.
Rozhodl jsem se, že se neupíšu žádné nahrávací společnosti a rozhodně ani ne OSA a jim podobným, protože chci dělat hudbu a nakládat s ní podle svých představ a hlavně i proto, že hudba je od toho, aby se poslouchala a ne blokovala za účelem její ochrany a co největších zisků.
Dále mě dost baví i fotit a natáčet kde co. Díky tomu se mi podařilo za ty roky nasbírat desítky tisíc fotek včetně videí.
K focení mám takový postoj, že odmítám jakkoli upravovat svoje fotky v počítači - nehodlám nic retušovat, dobarvovat či jakkoli jinak dolaďovat, protože by šlo o podvrh a já nehodlám lhát - když je tam nějaká nedokonalost, tak ať tam je, když se mi to nepodaří vyfotit líp, tak se nedá nic dělat. Efekty jako ČB, sépie, HDR atp. zvolím už přímo na přístroji a tak jak fotka vyleze, tak ji nechám být.
Pouze třeba v případě použití nějaké fotky ke svému hudebnímu projektu bych velmi vzácně byl ochotný udělat úpravu kontrastu či barvy, ale to by šlo opravdu o vzácnost.
Jak jsem již naznačil, tak tohoto zájmu jsem se rozhodl využít v tom, že ke svým projektům budu dávat pouze svoje snímky. Vyjímky bude tvořit jen velmi málo tématických projektů, kde využiju snímky ze starých pohlednic či fotek a v případě i nějakých věcí, které nemám bohužel ani šanci vyfotit..
Do svých skladeb občas používám i vlastní reálné nahrávky, na to jsem si pořídil, tehdy dražší než je dnes, studiový diktafon Olympus LS-100, který se ale dokáže odvděčit perfektním rozsahem a díky tomu můžu dělat úpravy, které by s obyčejným diktafonem měly mizerné výsledky.
No a na focení mám Panasonic DMC-TZ5 (který musí do opravy), dále pak Casio EX-ZR700 a Nikon P900.
Rád bych to zvolil trochu jako diskuzní vlákno ohledně mé hudby a fotek, avšak žádnou jinou vhodnější sekci jsem tu nenašel a do Nezařazených jsem to zase dávat nechtěl, tak doufám že nevadí, že jsem zvolil toto.
Co se týče nafocení mých sbírek, tak určitě netvrdím, že se do toho nikdy nechci pustit, ale určitým důvodem, proč bych to zatím nedělal je to, že to tu mám "maličko chaotické"..
Na okraj, jsem 93' ročník a su z Brna . Ale aby se neřeklo, tak něco málo o sobě napíšu.
Jak většina z vás už ví, tak jsem sběratel všeho možného a nevadí mi ani velmi dramatický stav u některých věcí .
Prakticky už jako malej jsem měl rádio-magič s pár kazetami, které se rozrůstali ze začátku hodně pomalu, postupně se to zvyšovalo, ale dramaticky se sbírka začala rozrůstat až teprve před několika lety. Nedlouho na to, co jsem měl kazeťák, se mi pod ruky dostal i gramec s něco málo přes 50 deskami hlavně s ČS hudbou 60. a 70. let, které jsou z ČS tvorby moje nejoblíbenější - a to hlavně díky kvalitní hudbě a ještě smysluplnými texty. Sbírka gramodesek se však oproti kazetám zvyšovala poměrně líp, tak to na mě působí spíš plynulým než nárazovým nárůstem, když tedy nepočítám občasné balíky čítající kupříkladu 100-250ks desek.
Kromě audiokazet a desek však sbírám i kotoučové pásky, poslední roky se však zaměřuji na ty studiové a hlavně AGFA WOLFEN.
Co se techniky týká, tak asi největší zastoupení mají právě kotoučáky, kterých tu mám celkem dost, bohužel však jen pár kousků je plně použitelných. Gramofony jsem poté míval takové ty destrukční v HiFinách nebo v jedné přenosné variantě z tohoto století, které však vůbec nedoporučuji (proto používám slovo "destrukční"), pak jsem si zprovoznil Tesla HC 58 (rok výroby: 22.6.1989) dokoupením jehly, ale po nějaké době se ztrhla gumička a od té doby ho mám odložený. Naštěstí nedlouho na to se mi podařilo sehnat za poměrně dobrou cenu (asi s letní slevou) gramec Omnitronic DD-5250, který bych neměnil.
Dále krom toho všeho sbírám i filmové pásky, nějaké origo CD, pohlednice, všelijaké žárovky, staré vypínače a zásuvky a mnoho dalších různých malých drobností, tedy pouze za předpokladu, že se mi podaří natrefit alespoň na přiměřenou nabídku.
S videokazetami jsem zatím skončil, protože se mi jich před pár lety podařilo sehnat asi 250 kusů.
No a hrubými odhady jsem aktuálně:
- u audiokazet asi překročil již 1000 ks s výrobou od konce 60. let po tu vyrobenou z loňska (značka FOX)
- nasbíral asi 2500 - 3000 gramodesek od let ±1905 do roku 2019
- nasbíral několik stovek kotoučových pásků s výrobou od 50. let (ne-li dříve) čítajících pár desítek kilometrů atp..
No a kromě sběratelství jsem prakticky závislej na hudbě, svým způsobem je to pro mě droga, sice zdravá a ideální, ale taky poměrně dost leze do peněz .
Hudbu poslouchám od mala. Silně amatérsky jsem začal s úpravami mých oblíbených skladeb ještě před prvním počítačem před 10 lety. Poté co jsem měl PC jsem se na něm začal učit, jak jsem objevil jeden perfektní program, začínal jsem stále silně amatérsky už i s remixama. "Silně amatérsky" proto, že ty svoje první mixy nedokážu nějak ani poslouchat a to jsem dost tolerantní. Postupem času jsem se však zlepšoval natolik, že některé své staré projekty poslouchám do dneška.
Konečně v roce 2014 jsem ale objevil jeden suprový web, kde jsem začal nakupovat materiály díky nimž jsem mohl dělat už vlastní (legální) tvorbu. Opět i zde byly začátky poměrně mizerné, hlavně kvůli nedostatku materiálů, ale ty se mi postupem času rozrůstaly a tak jsem měl větší volnost ve své práci.
Hodně jsem chtěl vydávat vlastní hudbu na deskách, což stále samozřejmě platí, ale jsem rád, že to nevyšlo hned, protože jsem se aspoň dokázal zlepšit.
Jenže potíž je, že výroba vlastních desek je stále poněkud v nedohlednu, tak jsem se před pár lety rozhodl, že prostě nějakou svoji tvorbu budu šířit veřejně a zdarma. I přes odpor k vydávání mé hudby na sterilních CD discích jsem musel přistoupit na kompromis, to protože nebyla jiná možnost jak šířit svoji hudbu bez dalších nákladů - vydávám ji tedy digitálně, bez nosičů což je dnes bohužel módou, ale krom komprimovaného MP3 zvuku jsem zvolil i bezztrátový WAV.
Rozhodl jsem se, že se neupíšu žádné nahrávací společnosti a rozhodně ani ne OSA a jim podobným, protože chci dělat hudbu a nakládat s ní podle svých představ a hlavně i proto, že hudba je od toho, aby se poslouchala a ne blokovala za účelem její ochrany a co největších zisků.
Dále mě dost baví i fotit a natáčet kde co. Díky tomu se mi podařilo za ty roky nasbírat desítky tisíc fotek včetně videí.
K focení mám takový postoj, že odmítám jakkoli upravovat svoje fotky v počítači - nehodlám nic retušovat, dobarvovat či jakkoli jinak dolaďovat, protože by šlo o podvrh a já nehodlám lhát - když je tam nějaká nedokonalost, tak ať tam je, když se mi to nepodaří vyfotit líp, tak se nedá nic dělat. Efekty jako ČB, sépie, HDR atp. zvolím už přímo na přístroji a tak jak fotka vyleze, tak ji nechám být.
Pouze třeba v případě použití nějaké fotky ke svému hudebnímu projektu bych velmi vzácně byl ochotný udělat úpravu kontrastu či barvy, ale to by šlo opravdu o vzácnost.
Jak jsem již naznačil, tak tohoto zájmu jsem se rozhodl využít v tom, že ke svým projektům budu dávat pouze svoje snímky. Vyjímky bude tvořit jen velmi málo tématických projektů, kde využiju snímky ze starých pohlednic či fotek a v případě i nějakých věcí, které nemám bohužel ani šanci vyfotit..
Do svých skladeb občas používám i vlastní reálné nahrávky, na to jsem si pořídil, tehdy dražší než je dnes, studiový diktafon Olympus LS-100, který se ale dokáže odvděčit perfektním rozsahem a díky tomu můžu dělat úpravy, které by s obyčejným diktafonem měly mizerné výsledky.
No a na focení mám Panasonic DMC-TZ5 (který musí do opravy), dále pak Casio EX-ZR700 a Nikon P900.